Třebíčská pilotka Marie Kopečková

Foto: sbírka Jiřího Kabáta.

Marie Kopečková se narodila v Třebíči 15. října 1923 a prý již od svého dětství projevovala zájem o vše, co souviselo s létáním. Maturitu získala na Obchodní akademii Dr. A. Bráfa v Třebíči. Aby se k letectví dostala co nejblíže, využila hned první příležitosti a po skončení druhé světové války si našla zaměstnání jako administrativní pracovnice u Zemského aeroklubu v Brně. Takto se dostala do leteckého prostředí a velice brzy se začala připravovat na svou vlastní leteckou kariéru. Již v roce 1946 začala létat na větroních, později přešla na motorová letadla a už v roce 1947 složila pilotní zkoušky. Aby mohla uhradit náklady na drahý pilotní výcvik, rozprodala postupně svou výbavu – vše co mělo nějakou cenu. Svým snem si byla naprosto jistá. Mezi jejími učiteli byli mimo jiné i válečný pilot – stíhač Miroslav Liškutín, který tehdy vedl školu leteckých adeptů, nebo šéfpilot brněnského aeroklubu Halík.

První poválečný letecký den v Třebíči se uskutečnil 31. 8. 1947. Na fotografii zleva J. Bárta, M. Kopečková, V. Poušek, L. Trnka. Marie Kopečková měla mezi členy místního aeroklubu řadu přátel. Sama byla aktivní členkou aeroklubu v Brně, který udržoval s tím třebíčským úzké vztahy. Podle letecké kukly přiletěla pilotka v jednom z letadel brněnského aeroklubu. Foto: album Vladimíra Piska.

Marie Kopečková měla nesporně velký talent. Létala tak dobře, jistě a odvážně, že se brzo dostala mezi letecké akrobaty. Se svojí akrobatickou sestavou vystupovala často na leteckých dnech. Velkým překvapením pro většinu obyvatel Třebíče bylo její samostatné akrobatické vystoupení během programu leteckého dne na podzim roku 1948. Mladá letkyně předvedla své mistrovství na motorovém dvoumístném letadle Z 381.

Marie Kopečková roluje na start během leteckého dne v Třebíči 1948.
Foto: album Vladimíra Piska.

Marie Kopečková byla přijata velmi srdečně přítomnými diváky a z tribunky krátce vyprávěla návštěvníkům o své cestě k létání. Na letecký den přiletěla z Brna spolu s panem Halíkem, šéfpilotem brněnského aeroklubu.  Foto: album Vladimíra Piska.

Marie Kopečková vystupuje z kabiny během leteckého dne 12. 9. 1948 v Třebíči.
Foto: album Vladimíra Piska.

Sportovní létání však Marii Kopečkovou docela nenaplňovalo, chtěla se letectví věnovat jako svému povolání. V roce 1949 nastoupila k letectvu Sboru národní bezpečnosti a pokračovala v získávání další letecké odbornosti tak úspěšně, že jí byla svěřována i stíhací letadla. Drobné nehody se jí však nevyhnuly. Na podzim roku 1949, během výcviku u Cvičné letky 1, musela nouzově přistát poblíž Pacova s letadlem C2B1 (po válce u nás vyráběné Arado 96). Ona sama vyvázla bez zranění, ale letoun musel být odvezen do továrny k opravě. Přesto se létání na vojenských strojích nezalekla a výcvik zdárně dokončila. Podle všeho byla v řadách letectva SNB jedinou ženskou pilotkou a jednou z mála žen na světě, které létaly na stíhacích letadlech Me-109. Těžké a výkonné „Messerschmitty“ byly velmi choulostivé na řízení při startech i během přistání. Přesto Marie zvládla i tuto výzvu.
Další leteckou kariéru přerušilo Marii Kopečkové náhlé propuštění v roce 1950. Důvodem byla politická nespolehlivost. Stalo se tak následkem prověrek, které postihly po únoru 1948 většinu letců. M. Kopečková si našla zaměstnání v brněnské Mototechně, ale toužila dále létat. Když po čase zjistila, že jí nebude povoleno ani sportovní létání, rozhodla se emigrovat. Útěk se jí podařil 3. srpna 1951. Z Rakouska se po čase přestěhovala do Kanady, kde se vdala za českého emigranta, k létání se však už nevrátila. Její život předčasně ukončila nehoda při koupání na Floridě 6. ledna 1985.

 

Text: Jaroslav Bašta
Publikováno v katalogu k výstavě „Vzduch je naše moře“.