S rackem ve znaku, Petr Široký, člen legendární akrobatické trojice Novák – Široký – Hubáček.

Petr Široký se narodil 29. 6. 1903 v obci Pyšel, okr. Třebíč, jako nejmladší z pěti dětí. Pět tříd obecné a dvě třídy měšťanské školy vychodil v rodné vsi. Vyučil se obuvníkem u třebíčské firmy Říha a pak pracoval jako obuvnický dělník, nejprve u firmy Jelínek ve Velkém Meziříčí, později u firmy Andrejsek v Brně.

Petr Široký jako reprezentant Československa v letecké akrobacii na mítinku v Curychu.
Fotografie z knihy Curych 1937: M. Kareš, J. Rajlich.

Vojenskou kariéru započal u Leteckého pluku 2 v Olomouci, kam narukoval 1. 10. 1923. Moc nechybělo a málem neprošel u prohlídek adeptů na pilotní výcvik. Důvodem měla být barvoslepost. Nakonec se vše vysvětlilo a byl přijat do leteckého výcviku. Jako vesnický kluk prostě nevěděl, co je barva bordó, lila či indigo. Po základním vojenském výcviku absolvoval elementární pilotní výcvik. Poté byl odeslán do Vojenského učiliště pro letectvo v Chebu, kde prodělal pokračovací pilotní výcvik. Pilotní praxi získal u Leteckého pluku 1 T. G. Masaryka, nejprve u 2. náhradní letky v Praze a později u pozorovací 2. letky v Milovicích. Zde byl 1. 6. 1925 jmenován polním pilotem letcem. Prezenční službu ukončil v hodnosti četaře a rozhodl se dál pokračovat jako délesloužící.
Absolvoval sedmiměsíční školu pro výchovu rotmistrů z povolání v Košicích. V květnu 1927 se na pět měsíců vrátil ke 2. letce v Milovicích. Následně absolvoval pilotní školu stíhací v Chebu s hodnocením „velmi dobrý“. Pilotní praxi stíhacího pilota prodělal u 32. letky v Chebu a Praze. V únoru 1930 se vrátil zpátky do Chebu, kde se stal instruktorem pilotní školy stíhací. Zde dochází k osudovému setkání budoucí slavné akrobatické trojky. Rtm. František Novák zde působil jako vedoucí výcviku a des. Josef Hubáček byl žákem. Během své instruktorské praxe secvičovali nad rámec svých učebních osnov skupinovou akrobacii, kterou později úspěšně předváděli na domácích i na zahraničních soutěžích. Vrcholem jejich umění byla akrobacie s letadly svázanými lany k sobě. Každý z „králů vzduchu“ měl svůj stroj vyzdoben určitým ptačím symbolem. Letadlo Petra Širokého mělo na ocase namalovaný obrázek racka.

Malba: Petr Takáč, Třebíč Nuclear Model Club.

Petr Široký, František Novák a Josef Hubáček před akrobatickou Avií 122.
Fotografie z knihy Curych 1937: M. Kareš, J. Rajlich.

V roce 1935 se stěhuje do Prahy k 44. letce LP1 T. G. Masaryka. Právě v této době jeho hvězda stoupá strmě vzhůru. Exceluje v domácích i v zahraničních akrobatických soutěžích a leteckých dnech. K jeho největším úspěchům patří druhé místo v sólové akrobacii na mezinárodním leteckém závodě, konaném v Rangsdorfu 29. – 30. 7. 1936 v předvečer zahájení XI. olympijských her v Berlíně. Rovněž se mu dařilo na IV. mezinárodním leteckém mítinku konaném 23. 7. – 1. 8. 1937 v Curychu. V sólové akrobacii získal druhé místo (v kategorii o obsahu motoru nad 20 litrů) a třetí místo (v kategorii o obsahu motoru od 10 do 20 litrů). Velkého úspěchu dosáhla také naše sedmičlenná skupina akrobatů, jejímž členem byl i Petr Široký. Získala zde první místo ve skupinové akrobacii.
Po okupaci Československa byl Petr Široký 5. 5. 1939 odeslán na řádnou dovolenou a následně 1. 1. 1940 přeložen do výslužby.
Po celé období války pracoval jako zalétávací pilot v protektorátním leteckém průmyslu, který ovládala německá okupační moc. Zpočátku působil v továrně Beneš-Mráz v Chocni, poté v červnu 1940 přešel k Letovu v Letňanech a od února 1941 až do konce války působil v čakovické Avii.
V květnovém povstání v roce 1945 se účastnil stavění barikád a rovněž obsazení kbelských kasáren.
V poválečném období působil v továrně Aero a Avia jako zalétávací pilot až do srpna 1958, kdy odešel do důchodu. Jeho letecká kariéra trvala bezmála 35 let. Za tu dobu absolvoval 20 000 letů v celkové době trvání 5000 hodin a létal na 60 různých typech letadel.
V penzi se věnoval své celoživotní zálibě, myslivosti. Část odborné veřejnosti jej kritizovala za jeho službu německým okupantům. On sám se vždy hájil tím, že se snažil válečný průmysl co nejvíce sabotovat. Zemřel 17. 2. 1983 ve věku 79 let a je pohřben v Praze.

 

Text: Pavel Beroun

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *