Křídla s rudými hvězdami

S blížícím se koncem války se začala nad jižní Moravou stále častěji objevovat letadla Rudé armády. Létala v menších výškách než bombardovací svazy západních spojenců, o to lépe si mohli místní obyvatelé prohlédnout jasně rudé hvězdy na jejich křídlech. Ta křídla přinášela osvobození a byla vítána máváním a jásotem. Nad krajinou se proháněly stíhačky, provádějící takzvaný volný lov. Jejich častým cílem byly vlaky a zejména lokomotivy. Pokud se jednalo o vlak osobní, nejprve letci nízkým průletem upozornili strojvůdce, aby měl čas zastavit a varovat cestující. Potom následoval útok kulomety a kanony. Podobný průběh měl i útok dvou stíhaček typu Lavočkin mezi Vladislaví a studeneckým nádražím na jaře roku 1945, na který řada pamětníků dlouho vzpomínala.
Obloha nad jižní Moravou a Vysočinou byla operačním prostorem 5. letecké armády vzdušných sil Sovětského svazu. Ta měla kromě letadel stíhacích ve výzbroji hlavně bitevní stroje typu Il-2, známé pod přezdívkou Šturmovik. Pro účely bombardování používala dvoumotorové letouny typu Petljakov Pe-2 a v neposlední řadě střední bombardéry typu Boston americké výroby. Velká většina letectva Rudé armády byla určena k přímé podpoře pozemních vojsk. K vyhledávání nepřítele sloužila také průzkumná letadla Polikarpov Po-2, přezdívaná Kukuruznik. Právě s nimi se naši předkové seznámili často velmi zblízka.
Koncem dubna se východní fronta po osvobození Brna zastavila před Moravským Krumlovem. Německé oddíly se stáhly a ruské potřebovaly nabrat sil. Po vypuknutí Pražského povstání však dostala Rudá armáda rozkaz obnovit postup na západ. Dne 7. května byl zahájen útok v prostoru Ivančic a Moravského Krumlova, podporovaný silným leteckým bombardováním. Na rozdíl od dobře zamaskovaných německých vojsk místní obyvatelstvo utrpělo značné ztráty na majetku, ale hlavně na životech. V Ivančicích se stal obětí náletu i jeden ruský voják. V Dalešicích bylo dokonce 27 nevinných obětí.

Model bitevního Il-2m3 Šturmovik. Jiří Toman, Třebíč Nuclear Model Club.
Foto: Josef Prodělal, Muzeum Vysočiny Třebíč.

Útoky letadel pokračovaly i v noci a druhého dne sovětská letadla shodila nad obcemi Třebíčska několik set tisíc letáků vyzývajících německé vojáky ke kapitulaci a složení zbraní. Němci ovšem dobře věděli, jaký osud by je čekal v ruském zajetí, a pokračovali tedy v rychlém ústupu na západ. Tato okolnost ovšem donutila velení Rudé armády k obnovení náletů. Přesto, že už bylo oficiálně podepsáno příměří, ruská letadla byla vyslána s cílem zničit veškerá vozidla německé armády a zastavit jejich pohyb. Posádky letadel měly toho dne velmi jemné prsty na spouštích zbraní. Záminkou k odhozu bomb bylo často jen podezření, cílem se stávaly vesnické mlátičky, cyklisté na silnici nebo hrobník kopající hrob. V Moravských Budějovicích zahynul jeden člověk, v Čáslavicích čtyři, další mrtví byli ve Valči. Bombardování se nevyhnulo skoro žádné obci na jihozápadní Moravě. Třebíč vyvázla jen zázrakem, bomby padaly pouze na německou kolonu v Týně.
Asi nejhorší následky měl útok osamoceného letadla v Hrotovicích. Do města dopadly pouhé tři lehké bomby, ale jedna z nich zasáhla střed náměstí, kde právě shromáždění lidé vítali kolonu osvoboditelů. Velitel jednotky G. I. Sacharov se ještě snažil upozornit na hrozící nebezpečí, ale nebyl mu dopřán čas. Letecká bomba zasáhla zřejmě vůz převážející munici. Následný výbuch zabil 114 místních lidí a 36 ruských vojáků, včetně velitele. Zranění byli převáženi do nemocnice v Ivančicích. Podobná tragédie postihla o den později Velkou Bíteš, kde zahynulo 11 lidí, a Velké Meziříčí, kde si ruské bombardování vyžádalo dokonce 40 lidských životů.

Odvoz raněných po výbuchu na náměstí v Hrotovicích.
Foto: Muzeum Vysočiny Třebíč.

Komunistický režim se snažil oběti květnových sovětských leteckých útoků z roku 1945 vysvětlovat jako náhodné zásahy nepřátelského dělostřelectva nebo letectva. Historická fakta byla překrucována a přepisována. Dnes ovšem můžeme srovnáním dobových záznamů a výpovědí pamětníků snadno dospět k poznání pravdy. Životy zbytečně zabitých lidí už bohužel vrátit nemůžeme.

Červeně označená jsou místa, kde letectvo Rudé armády způsobilo ve dnech 7. – 9. 5. 1945 největší škody.
 

 

Text: Jaroslav Bašta

Publikováno v katalogu k výstavě „Vzduch je naše moře“.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *