Americké a britské letecké operace za II. světové války v našem kraji

Až do léta 1944 byla činnost spojeneckých letadel nad naším územím velmi sporadická. Nad oblastí protektorátu se začala objevovat spojenecká letadla už na začátku roku 1940. Jejich činností bylo shazování propagačních letáků na okupovaná území. Šlo především o stroje britské Bomber Command RAF, které k těmto akcím startovaly z francouzských základen. Na našem území se v rámci letákových akcí jednou podílela i francouzská Armée de l´Air. Se zahájením německého útoku v severní a západní Evropě byly tyto akce ukončeny. Propagační letáky byly však i později shazovány v rámci bombardovacích náletů. Další jednotkou, která se zabývala šířením propagačních letáků byla britská No. 1 „M“ Baloon Unit. K dopravě letáků používala speciálně upravené balony. Jednotlivé balíky letáků byly k balonům upoutány pomocí zápalných šňůr. Jakmile šňůra dohořela, došlo k uvolnění balíků s letáky. Délka zápalné šňůry byla uzpůsobena vzdálenosti k předpokládanému cíli. Jednalo se o levný prostředek dopravy letáků s minimálním rizikem, ale nevýhodou této metody byla velká nepřesnost transportu ovlivněná meteorologickými podmínkami. Balony byly používány také k záškodnickým akcím, kdy nesly zápalné lahve nebo výbušniny. V průběhu války bylo v naší oblasti četnickými stanicemi zaznamenáno několik případů nalezených balonů. Konkrétně 3. února 1941 byl v Okarci u rybníka Netušil nalezen jeden propagační balon, další případ byl nahlášen 2. prosince 1942 u Svatoslavi. Největší aktivita letákových a záškodnických balonů byla zaznamenána 4. února 1943. V hlášení třebíčských četníků se uvádí přelet celkem 15 až 20 balonů ve velké výšce. Z toho bylo několik spadlých balonů nalezeno v obcích Výčapy, Zahrádka, Dobrá Voda a dva v okolí Sedlce. Další balon byl nalezen 17. 2. 1943 u Předína. Poslední zaznamenaný případ se týká nálezu balíku propagačních letáků, které byly objeveny 11. února 1945 u Chlístova. Letáky byly psané v německém jazyce a byly určené pro rakouskou oblast.

Britští vojáci připravují k vypuštění balóny se zavěšenými svazky letáků.  Foto PsyWar.org .

Od roku 1941 se nad naším územím začaly objevovat první britské letouny, které zde vysazovaly paravýsadky. Zpočátku tato letadla ke svým nočním letům startovala z Anglie. Později v roce 1944 po obsazení jižní části Itálie pokračovaly výsadky z italských základen, které ležely blíže. Během války bylo z Británie a Itálie vysazeno nad naším územím celkem 26 paraskupin se 74 členy, jejichž úkolem byla zpravodajská, spojovací, sabotážní a teroristická činnost. V našem kraji byla v noci ze 4. na 5. květen 1944 poblíž Kramolína vysazena čtyřčlenná skupina Spelter ve složení: štábní kapitán Břetislav Chrastina, rotný Jaroslav Kotásek, rotný Rudolf Novotný a četař Jan Vavrda. Výsadek provedla osádka kanadského pilota F/Lt. Arta Dunphyho ze 148. perutě zvláštního určení, která operovala z italského letiště Campo Cassale u Brindisi. Cílem paravýsadku byla podpora odbojové činnosti, sběr zpravodajského materiálu a udržování rádiového spojení s Londýnem.

Na konci války byly výsadky osob doplňovány také leteckými shozy materiálu pro odbojové organizace, především šlo o zbraně, munici, výbušniny a spojovací techniku. Většinu těchto akcí provedla americká 2641. speciální skupina a britská 148. peruť, obě operující z Itálie. Značná část leteckých shozů byla neúspěšná. Příčinou byly navigační potíže většinou způsobené počasím, nebo špatně vytyčené dopadové plochy. V noci ze 16. na 17. dubna 1945 vzlétlo z jihoitalského městečka Brindisi 5 Liberátorů od 2641. speciální skupiny, konkrétně od 859. perutě. Jejich cílem byl shoz materiálu pro odbojové organizace v oblasti Velkomeziříčska u obce Telečkov a Svatoslav, dále jižně od Tišnova u obce Maršov, jihovýchodně od Boskovštejna u obce Ludíkov, a poslední příjmová plocha byla severně od Nového Města na Moravě u obce Pohledec. Během těchto operací byl krátce po půlnoci jeden z Liberátorů sestřelen nočním stíhačem. Byla to poslední bojová ztráta amerického letectva na Moravě za II. světové války. Letoun dopadl jižně od Tišnova a všech osm členů osádky poručíka Thomase McCarthyho se zachránilo na padácích. Našli úkryt v partyzánských oddílech, kde přečkali konec války.

V rámci leteckého průzkumu se nad naším územím začala v roce 1942 objevovat první průzkumná letadla typu Mosquito ze základen ve Velké Británii. Cílem letů bylo získání fotografického materiálu vojenských a průmyslových objektů, které byly vyhodnocovány a sloužily jako podklad pro letecké bombardování. Od roku 1944 se ve zvýšené míře podílely na průzkumu také americké letouny 15. letecké armády Lightning, dále Mustangy a Mosquita od Royal Air Force a od South African Air Force, které měly základny v jižní Itálii.

Na počátku roku 1944 se nad naším regionem začaly objevovat první spojenecké bombardovací letecké svazy, které působily z leteckých základen v jižní Itálii. Tyto letecké jednotky patřily do skupiny Mediterranean Allied Strategic Air Force (MASAF), která se skládala z americké 15. letecké armády a britské 205. bombardovací skupiny. Britové se zaměřili především na noční operace a Američané útočili ve dne. Cílem těchto leteckých uskupení bylo strategické bombardování průmyslových cílů ve střední Evropě a v jižním Německu, které byly mimo dosah leteckých sil z Velké Británie. 15. letecká armáda se skládala z pěti bombardovacích křídel, které byly vyzbrojeny čtyřmotorovými letadly B-17 Flying Fortress a B-24 Liberator. Krytí těmto formacím poskytovalo sedm stíhacích skupin, které měly ve výzbroji jednomotorové stíhačky P-51 Mustang a dvoumotorové P-38 Lightning. Výzbroj britské 205. bombardovací skupiny tvořily bombardéry typu Wellington, Halifax a Liberator. Od května 1944 do konce roku probíhala letecká ofenziva proti německému petrochemickému průmyslu, jejímž cílem bylo paralyzovat německou válečnou činnost. Této ofenzivy, která vstoupila do historie jako „Bitva o benzín“, se účastnily letecké strategické síly jak ve Velké Británii, tak i v Itálii. Na území protektorátu bylo několik rafinérií, které se staly terčem těchto útoků, především rafinérie v Pardubicích, Kolíně, Záluží u Mostu, Kralupech nad Vltavou, Bohumíně a v Přívoze. Dalším cílem na našem území byl zbrojní průmysl např. v pražských Vysočanech, v Brně a především to byly Škodovy závody v Plzni. Dále to byly komunikační uzly, zejména vlaková nádraží a letecké základny.

V létě 1944, kdy probíhala letecká bitva o benzín, nasazovala Luftwaffe proti spojeneckým leteckým svazům nad územím Protektorátu stíhací skupiny Messerschmittů Bf109 a Focke wulfů Fw190 ze tří stíhacích divizí. Konkrétně se jednalo o 1. stíhací divizi se základnami jižně od Berlína, která bránila severovýchodní část Německa. Při absenci 8. letecké armády z Británie nad Evropou mohla být nasazována i proti 15. letecké armádě. Ve výzbroji měla čtyři skupiny Messerschmittů Bf109. Další jednotkou byla 7. stíhací divize. Ta měla základny v okolí Mnichova a vzhledem ke své poloze mohla být nasazována jak proti svazům z Velké Británie, tak z Itálie. Ve výzbroji měla jednu stíhací skupinu Messerschmittů Bf109 a dvě skupiny Focke wulfů Fw190. Poslední jednotkou, která byla nasazována proti svazům z jihu, byla 8. stíhací divize. Ta měla základny v okolí Vídně a ve výzbroji měla dvě stíhací skupiny Messerschmittů Bf109.

Bombardéry B-17 z 15.letecké armády USAAF během jednoho z náletů roku 1944. Foto NARA via Fold3.com .

Zvýšená letecká činnost spojenců v našem kraji se projevila už na začátku roku 1944 vyhlašováním leteckých poplachů a četnost u nás zaznamenaných událostí vyvrcholila v létě 1944 vlivem zvýšené aktivity leteckých sil, především náletů na rafinérie v Protektorátu, v okolí Vídně a v Horním Slezsku. Letecké události zaznamenané na Třebíčsku a v blízkém okolí v roce 1944-1945:

24. ledna 1944 v poledne v Třebíči vyhlášen letecký poplach.

25. ledna 1944 ve 2 hodiny odpoledne v Třebíči vyhlášen letecký poplach.

30. května 1944 o půlnoci v Třebíči vyhlášen letecký poplach.

16. července 1944 v 10 hodin vyhlášen letecký poplach v Třebíči. Pozorovány celé svazy angloamerických letadel ve velké výši.

21. července 1944 v poledne vyhlášen letecký poplach. Tři svazy angloamerických letadel letěly přes Třebíč. Toho dne vyslali Američané bombardéry na rafinérii v Záluží u Mostu.

V noci z 21. na 22. července 1944 provedla britská 205. bombardovací skupina nálet na pardubickou rafinérii. K útoku odstartovalo celkem 98 letounů. Značkovací Halifaxy nepřesně označily cíl, v důsledku toho hlavní svaz vybombardoval východní městskou část Pardubic. Při letu k cíli byly na rakousko-moravském pomezí sestřeleny dva Wellingtony. Jeden od 37. perutě byl sestřelen u Stošíkovic a druhý Wellington od 150. perutě se zřítil u Němčiček. Osádky F/O Francisa Newmarcha a F/Sgt Fredericka Palmera zahynuly. V této oblasti nárokovali sestřely bombardérů němečtí noční stíhači a baterie flaku. Přesně o půlnoci nárokoval sestřel Wellingtonu Oblt. Helmuth Schulte od jednotky III/NJG6 na letounu Messerschmitt Bf110G. Druhý sestřel ohlásil 6 minut po půlnoci Oblt. Josef Krause z II/NJG101, který pilotoval Dornier Do217. Další dva sestřely Wellingtonů si nárokovala protiletecká obrana umístěná severně od Znojma.

25. července 1944 v rámci náletu 15. letecké armády na zbrojní továrnu v Linzi a seřaďovací nádraží ve Villachu byla nasazena stíhací skupina II/ZG76. Tato jednotka měla základnu ve slovenských Malackách a byla vyzbrojena těžkými stíhacími Messerschmitty Me410. Během nasazení proti bombardérům ztratil jeden z letounů orientaci a nouzově přistál u Vícenic u Náměště nad Oslavou. Osádka Lt. Ulrich Neitzke a Gefr. Arnold Hains vyvázla bez zranění, ale letoun byl při přistání těžce poškozen.

26. července 1944 dopoledne v Třebíči vyhlášen poplach. Cílem bombardérů americké 15. letecké armády byly letecké základny v Rakousku a letecká továrna ve Vídeňském Novém Městě.

24. srpna 1944 došlo k velké letecké aktivitě nad naším územím. Cílem Američanů se stalo letiště a rafinérie v Pardubicích a rafinérie v Kolíně. Při návratu svazu došlo k letecké bitvě nad Jindřichovým Hradcem. V rámci tohoto náletu došlo k nouzovému shozu bomb v naší oblasti. V hlášení okresního hejtmana v Jihlavě se uvádí nouzový shoz 6 pum u Chlístova, které zranily jednoho člověka. Dále v záznamech četnické stanice Čechtín je v tento den uveden nález americké přídavné nádrže.

25. srpna 1944 se americké letecké síly zaměřily především na zbrojní průmyslovou oblast Brněnska. Konkrétními cíli byly Zbrojovka v Brně, továrna v Líšni a v Kuřimi a brněnské letiště ve Slatině. Nad naším územím se náletu pokusily čelit Focke Wulfy Fw190 od operačně výcvikové jednotky I/SG152, která měla leteckou základnu v Prostějově. Střetnutí s americkým doprovodem skončilo pro jednotku těžkými ztrátami. Celkem přišli Němci o 13 letadel, z nichž jedno se zřítilo u Senorad. Pilot Fhj. Fw. Werner Voland zahynul. Před polednem došlo k nouzovému shozu bomb z jednoho amerického bombardéru, který letěl směrem od Brna na Hrotovice. 2 bomby byly shozeny 500 m východně od Kuroslep, další dvě dopadly 1,5 km východně od Kladerub a dalších 7 bylo shozeno 1,5 až 2,5 km západně od Mohelna, z toho jedna spadla do močálové oblasti, kde nevybuchla. V obvodu četnické stanice Rapotice bylo nalezeno celkem 7 amerických přídavných nádrží, konkrétně tři u Rapotic, dvě u Čučic a po jedné u Sudic a Březníka.

28. srpna 1944 před polednem byl v Třebíči vyhlášen letecký poplach. Letecké svazy se objevily nad městem. V oblasti Vysočiny bombardovací svaz provedl obrat směrem k cíli, k rafinérii u rakouského městečka Moosbierbaum. Během přiblížení svazu k cíli došlo k leteckým soubojům mezi německými a americkými stíhači. Nad Třebíčí byla sestřelena německá stíhačka. Pilot vyskočil na padáku a letadlo se zřítilo na panskou nivu nad rybníkem Kuchyňkou. K další havárii letadla, tentokrát americké stíhačky P51 Mustang, došlo mezi Jevišovicemi a Boskovštejnem. Pilot poručík Ralph Jones zahynul.

29. srpna 1944 se Američané zaměřili na průmyslové a komunikační cíle v oblasti Moravské Ostravy. Během letu k cíli došlo na moravsko-slovenském pomezí k střetu s německými stíhači. Bitva kulminovala nad oblastí Slavičínska, kde utrpěly velké ztráty bombardéry B17 od 20. bombardovací perutě. Toho dne došlo u Jemnice k nouzovému přistání Messerschmittu Bf109G. Pilot Uffz. Paul Mang od III/JG53 se účastnil bitvy nad Slavičínskem a nárokoval si sestřel bombardéru B17. Před návratem na svou základnu provedl mezipřistání na jednom letišti u Vídně, kde doplnil palivo a poté pokračoval na svou základnu Mörtitz v oblasti Lipska. Z důvodu poruchy motoru byl nucen nouzově přistát 1,5 km západně od Jemnice.

3. září 1944 v1 hodinu ráno došlo k havárii německé noční stíhačky Dornier Do217J od jednotky II/NJG 101 u Heraltic. Celá tříčlenná osádka přišla o život. Tato havárie pravděpodobně nemá přímou souvislost s bojovými akcemi toho dne.

18. března 1945 kolem 16 hodiny se odehrálo na Třebíčsku střetnutí amerických Mustangů se dvěma německými letadly Heinkel He111 od I/KG4. Tato původně bombardovací eskadra už nějakou dobu plnila výhradně transportní úkoly. Toho dne prováděla přesun z letiště Malacky-Novy Dvor na saské letiště Drážďany-Klotzsche. Při přeletu narazila na Mustangy od 31. stíhací skupiny, které doprovázely fotoprůzkumný letoun F-5 Lightning. Obě německá letadla byla sestřelena, a na místě zůstalo 7 mrtvých členů osádky a zbytek 11 mužů utrpěl různý stupeň zranění. Vítězství za americkou stranu byla přiznána poručíkům Scharovi a Bunnovi.

26. dubna 1945 se zřítila německá stíhačka Messerschmitt Bf109 mezi Koněšínem a Kozlany. Německému letci se podařilo zachránit na padáku. Pravděpodobně se stal obětí pilotů 332. černošské stíhací skupiny, kteří nárokovali celkem 4 stíhací Messerschmity Bf109 na našem území. Toho dne doprovázeli průzkumný letoun F-5 Lightning. Zároveň to byly poslední sestřely pilotů americké 15. letecké armády nad naším územím.

 

Text: Pavel Beroun

Publikováno ve vlastivědném sborníku Muzea Vysočiny Třebíč 14/2015

 

Použité prameny a literatura:

Janík, Vlastislav. Operace Spelter Lenka-Jih. 1. české vyd. Praha: Naše vojsko, 2008. 243 s., [16] s. obr. příl. ISBN 978-80-206-1042-3.

Mahr, Jan. Vzpomínky na neznámé letce: havárie spojeneckých letadel na Moravě a ve Slezsku v období 2. světové války. 1. vyd. Kovářská: Muzeum letecké bitvy nad Krušnohořím, ©2011. 448 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-903030-6-5.

Plavec, Michal. Smrtonosná oblaka: letecká válka mezi Labem a Orlickými horami 1938-1945. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2012. 493 s. Svět křídel; 149. ISBN 978-80-87567-17-3.

Plavec, Michal. Strach nás ochromil: tragický nálet na Prahu 14. února 1945 v souvislostech. Vyd. 1. Cheb: Svět křídel, 2012. 214 s. ISBN 978-80-87567-03-6.

Rajlich, Jiří. Mustangy nad protektorátem: operace britského a amerického letectva nad českými zeměmi a německá obrana. 1. vyd. Praha: MBI, 1997. 175 s. ISBN 80-902238-1-8.

Moravský zemský archiv Brno, fond „Zemské četnické velitelství Brno“

Moravský zemský archiv Brno, fond „Zemský prezident Brno, správa z příkazu říše“

Státní okresní archiv Třebíč, fond „Okresní úřad Třebíč I.“

Státní okresní archiv Třebíč, fond „Četnické stanice“

Deník J. Zejdy

Deník rodiny Doležalových

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.